úterý 26. května 2020

Pomníky na bitvu u Tovačova

22. 5. 2020 / mapa / Cestou domů z práce jsem vyrazil na rychlovku, která mě ale mohla stát život. To takhle na hlavní silnici hodíte dost dlouho dopředu blinkr doleva, postupně brzdíte, dáváte přednost kamionu v protisměru a najednou v zrcátku vidíte, jak se na vás zezadu řítí jiné auto. Naštěstí to jeho šofér stočil na krajnici... Nevím, co tam dělal, ale kdyby si mě všiml o pár vteřin později, už jsem ležel v sešrotované oktávce pod tím kamionem. Tím chci naznačit, že Tovačov mám rád, ale k pomníkům zdejší prusko-rakouské bitvy v roce 1866 je fakt na ho*no (to nejde napsat jinak) přístup, přestože vás sem dovede naučná stezka. Z města sem musíte po hlavní, ať se vám to líbí, nebo ne, není tu žádný chodník, cyklostezka, nic. Jen mezi poli rovný úsek hlavní silnice, která rozhodně nepatří k nejklidnějším. Ale ústřední památník je hezký, to je zase pravda. Stezka vede ještě mezi poli k dalším dvěma pomníkům. Tedy skoro. K jednomu se dostaneme "legálně" po cestě, k druhému už to chce šlapat v obilí, jinak si o něm ani informační tabuli nepřečtete. Já do obilí ale nešlapal, protože opodál stály traktory, tudíž někdo, kdo pole obhospodařovává, byl nablízku...


Desítka mých zásadních alb

V uplynulých týdnech běžela na sociálních sítích výzva, ve které měli lidé během deseti dní představit deset alb, která zásadně ovlivnila jejich hudební vkus. Byť se do nejrůznějších výzev běžně nezapojuji, tajně jsem doufal, že mě někdo nominuje, protože mi ta desítka začala vrtat hlavou... Nominace nakonec nepřišla, tak tu svou desítku hodím aspoň sem.

pondělí 18. května 2020

U Slezské Harty

16. 5. 2020 / mapa / Na tuto slunečnou sobotu jsem měl nachystané dvě varianty: rozhledna Maruška v Hostýnských vrších, anebo Slezská Harta. Nakonec zvítězilo jesenické moře, v jehož blízkosti jsme si udělali zhruba pětikilometrové kolečko (tak aby to Adam zvládl ujít). Auto jsme nechali na parkovišti v Razové a vyrazili mezi pastviny plné krav, Štěpa se na ně mohl umávat. Užili jsme si také výhledu na údolí zalité vodní hladinou přehrady, nad níž stojí jako upomínka dřívější obce Karlovec kostel sv. Jana Nepomuckého (mrkněte tady), a na fotogenickou dvojici sopek Velký a Malý Roudný. Raďa si zaválela sudy a učila Adama sfoukávat pampelišky. Naučnou stezkou jsme se pak nechali zavést k razovským tufitům a pak už jsme se zase vydali k autu.


pátek 15. května 2020

Pět vteřin na vydechnutí. Telefony na hygienické stanici zvonily zpočátku stále

Nejen v nemocnicích po celé zemi, ale i na Slovensku uvítali během uplynulých dvou měsíců výpomoc olomouckých studentů medicíny. Od samého počátku nouzového stavu až dosud budoucí lékaři obsluhují telefonní linky krajské hygienické stanice a pomohli také například v Odborném léčebném ústavu v Pasece. „Začínali jsme 16. března po krátkém zaučení a konec je zatím v nedohlednu. Je stále dost otázek, kvůli kterým lidé volají. Dokud bude třeba, budeme pracovat,“ říká Štěpán Tylich, jeden z mediků. A pokračovat můžete zde.

čtvrtek 14. května 2020

V určitém smyslu jsem byla jako člověk, kterému svážou ruce

Věnovat někomu chvíli času příliš nestojí, ale pro člověka, který je sám, to může být vítaná pomoc. S touto myšlenkou se Viera Halčinová zapojila do programu Dobrovolník na telefonu, jehož smyslem je přispět k psychické pohodě seniorů, kteří se v době epidemie a souvisejících omezení cítí osamocení či ohrožení. Vieru Halčinovou někteří znají spíše jako sestru Janu Pavlu... A pokračovat můžete na Žurnálu UP.

neděle 3. května 2020

Moře nebo velehory v Olomouci? Na FTK UP žádný problém

Zakusit podmínky velehorských výšin, zažít projevy přímořského podnebí nebo najít hranici svých sil. To jsou zkušenosti, kvůli nimž není třeba opouštět Olomouc. Odborníci z fakulty tělesné kultury dokážou v laboratoři zátěžové fyziologie i díky jedinečné hypoxické komoře nasimulovat širokou škálu prostředí a situací a zhodnotit reakci organismu člověka na ně – a například tak i ušetřit peníze, které by padly na nevydařenou dovolenou. „Základem je přežít,“ zahajuje garant laboratoře Michal Botek z katedry přírodních věd v kinantropologii výklad o tom, čím se zátěžová fyziologie zabývá... Pokračovat můžete na Žurnálu UP.

pondělí 27. dubna 2020

Hřebečská autotour III

25. 4. 2020 / mapa / Už potřetí jsem proletěl autem rodným krajem, původně jsem ale měl v plánu nechat auto v Křenově, vyjít k pramenu Třebůvky a k Mařínskému hradisku a pak se zase vrátit zpátky, s tím, že po cestě bych sem tam někde přibrzdil a vyfotil něco navíc pro web o Hřebečsku. Když jsem ale při první zastávce v Zadním Arnoštově za Jevíčkem ucítil ty silné poryvy větru, plán jsem přehodnotil. Prošel jsem Zadní Arnoštov a přejel do osady Mařín, kde jsem mrkl do areálu zmíněného hradiska. Pak jsem se jel projít po Křenovu a nafotit zdejší zajímavosti, tedy kostel, hřbitovní kapli, pranýř či faru, stavil jsem se i u hrobu prababičky. Následně jsem se zastavil na pár vteřin i u jejího bývalého domu v sousední Dlouhé Loučce, který má teď růžovou fialovou fasádu, no fuj... V Loučce jsem nafotil i některé zajímavé stavby a pak přes Přední Arnoštov a Radkov, kde jsem se zastavil alespoň u zvonic, zamířil pod pozůstatky Radkovského hradiska, na které jsem se chystal už dlouho. Stejně tak se chystám i do nedalekého původního Žipotína, ale protože už jsem byl dost vyfoukaný, nabral jsem po hradisku směr domů.


čtvrtek 23. dubna 2020

Měli jsme si vyjet

Ivančický viadukt, jaderná elektrárna Dukovany, Jaroměřice nad Rokytnou, Vranov nad Dyjí, Uherčice, Písečné, Třebíč a Lesní Hluboké, to jsou místa, na která jsme měli o nadcházejících dnech zavítat. Víkend na Vysočině a v Podyjí nám nadělil Ježíšek, já začátkem března začal první víkend ve čtyřech mimo domov více plánovat... a pak byl vyhlášen nouzový stav a opatření, která stále trvají, takže jedeme tak leda... No na Vysočinu a do Podyjí, ale jindy. Ale člověk se povědomě těšil, že už, už to bude tady...

středa 22. dubna 2020

Ke Kundově kapli

20. 4. 2020 / mapa / Odpolední rychlovka, na kterou jsem si odskočil po dalším dni home officu. Konečně jsem se tak vyrazil podívat na kapli nad Dzbelem, na kterou koukám na mapě už nějakou dobu, ale zatím jsem ji nezakomponoval do žádného Větrání, ani jiného výletu. A tak jsem nyní vyjel autem až k Šubířovu, chytil se červené značky a za chvíli už jsem měl kapli sv. Anny, zvanou též jako Kundova, přes očima. Ještě jsem si ale odskočil do stínu lesa ke Sládkově skále, bývalému lomu s malým jezírkem, kde se ještě drží voda, i když okolí bylo vyprahlé skoro na troud... Od kaple jsem se pak pokochal výhledem na Dzbel a sousední Jesenec a vůbec kus údolí Romže a pak zase mazal do auta, abych ještě stihl nakoupit...


neděle 19. dubna 2020

Hovor z karantény

Stal jsem se součástí terapie Honzy Gregara, se kterým se známe už pěkných pár let a který v posledních týdnech natáčí rozhovory se svými přáteli a známými, aby zmírnil dopady sociální izolace... :-)

Rozhovor se mnou je ke zhlédnutí zde.