pátek 19. července 2019

Půlrok na novém

Se začátkem prázdnin uplynul půlrok od chvíle, co jsem odešel z neředínské větrné hůrky a zasídlil se na tereziánské zbrojnici v redakci univerzitního Žurnálu. O "svou" tělovýchovu se sice po menších peripetiích starám zpravodajsky dál, ale k tomu mi přibyla i medicína nebo boží fakulta. A už z toho je jasné, že ten půlrok nebyl vůbec nudný... Fotky napoví ještě více...


sobota 13. července 2019

Deštivé Boskovicko

12. 7. 2019 / mapa / Po plus minus týdnu jsem se vrátil na místo jedné z našich rodinných "déčkových" výprav – do Boskovic, kde jsme heslo do prázdninové hry ČT Déčko na první pokus nezískali. Nyní jsem sem ale vyrazil s několika větrači a na 17kilometrovou trasu. Předpověď počasí slibovala někdy během dne déšť a skutečně, když jsme vystoupili z vlaku v Doubravicích nad Svitavou, něco málo z nebe padalo a vydrželo s různou intenzitou padat až do našeho plánovaného odjezdu. Nicméně z trasy jsme neslevili, takže jsme okoukli zajímavou zvonici v Oboře, ve skále vytesané sochy husitů pod Velkým Chlumem, vylezli na rozhlednu na Malém Chlumu, odkud byl ale výhled kvůli dešti a mlze mizerný. Přes Jabloňany jsme potom sestoupili do Lhoty Rapotiny, kde stojí jeden z nejmenších filiálních kostelů u nás i ve střední Evropě, a pak už nastal nejnáročnější úsek - nejprve zdolat dva kilometry po hlavní silnici, protože jiná možnost nebyla, najít v Pilském údolí schránku s heslem do prázdninové hry a vyšplhat k boskovickému hradu. Heslo jsem získal a nahoru jsme si mákli, pár metrů jsme šli i po čtyřech... a nahoře u hradu nás dostihl ten největší slejvák, během kterého mi odešel do věčných lovišť deštník, nápor kapek už nezvládl a zlomil se. V silné přeháňce jsme sešli do města, kterým jsme spíše proletěli na nádraží. V 15:01 jsme odjeli do Skalice nad Svitavou, za pár minut tam vystoupili... a pak čekali dvě hodiny s hromadou dalších lidí, než železničáři obnoví provoz na trati přes Blansko, a to bez pořádných informací a za dojemného postupného navyšování zpoždění vlaku po dvaceti minutách, byť na webu jsem našel zmínku, že to potrvá skoro až do večerních zpráv... Po dvou hodinách ale přece jen náš rychlík, "co bude opožděn", dojel a my v době, kdy už jsme měli být v Olomouci, teprve odjížděli ze Skalice. Aspoň že víceméně celou dobu čekání svítilo slunce a my oschli...


pátek 12. července 2019

Pradědovo dětské muzeum

11. 7. 2019 / mapa / Pradědovo dětské muzeum v Bludově u Šumperka není ani tak muzeum jako spíš velká herna pro děti s jesenickými motivy, ale to vůbec nevadí. Děti se tu zabaví a na dlouho. Původně jsme zaplatili vstup jen na dvě hodiny, nakonec jsme ale po asi čtyřech hodinách nějakou korunu ještě doplatili. A co víc, zabavili jsme se i my dospělí, když jsme si zahráli hru Praděde, nezlob se, jejíž herní pole zabírá celou jednu místnost vnitřních prostor muzea, venku si zase Raďa vyzkoušela chůdy, já si zahrál pinec s Týnou a Adámek vyzkoušel snad všechno...


čtvrtek 11. července 2019

Z Blatce do Olomouce

10. 7. 2019 / mapa / Po několika autovýletech už jsem potřeboval trochu protáhnout nohy, a tak jsem proklepl svůj přehled tras pro okoloolomoucké vycházky a zkusil, jestli se někdo chytí. Nakonec nás vyšlo z nádraží v Blatci devět. Za chvíli jsme byli v Kožušanech-Tážalech, samozřejmě jsme nemohli vynechat zastávky u zdejších kapliček. Z Kožušan jsme pak mezi poli prošli blíže k Olomouci, k nám již známé soše sv. Kryštofa, který stojí u dálničního obchvatu města. Následně jsme prošli Nemilany, a že bylo času dost, končili jsme až na tržnici v centru...


Studenti na expedici propojili světy zdravých a handicapovaných

Za poznáním živlů v přírodě i těch v sobě a za ujištěním, že „nemůžu“ je jen slovo, se vydali studenti fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého a jejich hosté s postižením s červnovou Expedicí přes bar. Během osmi dní sbírali zkušenosti a zážitky při outdoorových aktivitách na rozpálené pláži, ve skalách i na sněhu. Výprava, jejíž jádro tvořila osmička účastníků se zdravotním postižením, mezi nimi i čtyři vozíčkáři, postupně zamířila do Slovinska, Chorvatska a Rakouska. Itinerář čítal zejména pěší túry, cyklistické výlety, sjíždění divoké řeky Mrežnice nebo zdolávání ferrat. Ne vždy realita vyšla plánu zcela vstříc, jako například hned v úvodu v horských výšinách nad slovinským Bovcem, kde účastníky překvapil sníh a lyžařský ruch – ale i o tom taková expedice je. / A zbytek článku o expedici, na které jsem nebyl, ale jako každý rok o ní psal a našim studentům záviděl, si můžete přečíst na Žurnálu UP.

neděle 7. července 2019

Výpravy za Déčkem: Květná zahrada, Boskovice a Zlaté Hory

3., 4. a 5. 7. 2019 / Opět po roce jsme se vrhli na prázdninovou hru České televize Déčko a zkraje července vyrazili pro první hesla do ní. Zároveň jsme si i vyzkoušeli, jestli Štěpánek vydrží delší dobu v autě na cestě a vůbec jestli nějak výlet se dvěma prcky zvládneme. / mapa / Jako první jsme zamířili do Kroměříže, do Květné zahrady. Jednak už to je skoro osm let, co jsme tu s Raďou byli, a jednak jsem chtěl odtud nějaké lepší fotky pro Moravského turistu, než jaké jsem si přivezl tenkrát s kompaktem. A v neposlední řadě má zahrada také své příznivé parametry pro děti, mimo jiné s kočárem se tu dá bez problémů pohybovat, stín na kojení by se také našel a třeba Adámek si užil i schody na terasu kolonády. Takže jsme se prošli na čerstvém vzduchu, podle mapy to dalo přes tři kilometry, které Adámek v pohodě ušel a Štěpánek prospal v kočárku, objevili jsme králičí horu a ptáčnici, které jsme před osmi lety vidět nemohli, první heslo do hry jsme získali (stačilo se zeptat na pokladně :-) ), takže první výprava dopadla výborně.


úterý 2. července 2019

sobota 29. června 2019

České akademické hry v Brně & Medlánecké kopce

25. 6. 2019 / mapa / Stejně jako vloni i letos se konaly České akademické hry, na nichž poměřují síly z českých vysokých škol, v Brně, takže jsem si opět jako redaktor Žurnálu UP, který nejčastěji píše o sportovních věcech, udělal pracovní výlet. Tentokrát jsem ale vyjel dříve, abych se před plánovaným focením podíval i jinam než jen na atletický stadion pod Palackého vrchem. Z nádraží v Králově Poli jsem to tedy vzal do vysokoškolského areálu před Medlánky a tamní kopce, fotky odtamtud si můžete prohlédnout zde. A stejně tak z lávky přes nádraží v Maloměřicích, kam jsem si stihl zajít při jednom z přejezdů mezi disciplínami. A protože jsem tam jel primárně pracovně, tak článek o účasti studentů naší Univerzity Palackého na Českých akademických hrách si můžete přečíst tady. Na to, že mě ráno dost bolel kotník a že přes den bylo vedro jako v pekle, jsem toho stihl docela dost, ne...?


sobota 22. června 2019

Ke štole Panny Marie Sněžné

17. 6. 2019 / mapa / Uff, toto bylo vážně něco. Chtěl jsem se trochu po týdnu otcovské dovolené projít, a že jsem si vzpomněl na dřívější článek M. Kobzy z Českého rozhlasu Olomouc o bývalých důlních štolách v Hlubočkách, rozhodl jsem se k jedné z nich vyrazit a pak dojít přes Radíkov až na Svatý Kopeček. Už ve vlaku přitom přišel první zásek – ze zvyku jsem si koupil zákaznickou jízdenku, tedy se slevou na In kartu. Jenže tu jsem si nově na rok zaplatil až od čtvrtka, takže jsem musel průvodčí pár korun doplatit. Z Hluboček jsem se vydal po žluté značce, a jak si tak stoupám lesem, slyším vrčení pil a za chvíli jen kousek nade mnou dopadne strom. Naštěstí nešlo o žádnou rozsáhlou těžbu, takže jsem mohl směle pokračovat dál, nicméně mě znepokojovalo, že žlutá stoupá pořád výše a výše a já se vzdaluji oné štole... A tak když jsem zahlédl ve svahu odbočující pěšinku, vydal jsem se po ní. Brzy jí byl ale konec, vracet se mi však nechtělo. S oporou jsem tak pomalu slézal po nestabilním prudkém svahu, úplně hej mi nebylo. Ale zpět to už nešlo a dolů daleko... Nakonec jsem většinu svahu sešel, až posledních asi dvacet třicet výškových metrů jsem nepříliš kontrolovaně sjel po zadku, už prostě nešlo udržet se na nohou a zbývalo jen doufat, že se zastavím dřív, než narazím na šutry na břehu Bystřice. Zastavil. Rozklepaný a celý špinavý jsem si prohlédl vstupy do štol (až takové terno to není) a začal hledat cestu zpět do Hluboček. Jako jediná rozumná možnost mi přišlo přebrodit Bystřici a dostat se tak k silnici, takže boty šly dolů. V řece zrovna teklo dost vody, protože den předtím vydatně zapršelo, ale přešel jsem a pak už se nic zvláštního nestalo...


neděle 16. června 2019

Špacírštejn

12. 6. 2019 / mapa / Kousek od Lipové na Konicku stojí umělá zříceninu hradu, kterému se říká Špacírštejn. Postavil ho tu z kamenů z okolních polí jeden z lipovských obyvatel, kamnář Procházka. Dostat se k hrádku ale není úplně jednoduché. Nejen že cesta k němu není z Lipově nijak značená, ale i když dojedete autem hrádku na dohled, motokrosová trať, která ho obklopuje, vás povede všelijak, jen ne přímo k němu. Přesvědčili jsme se o tom s Adámkem, když jsme si sem vyrazili jeden den na malý výlet před tím, než jsme jeli za Radkou a Štěpánkou do porodnice. Auto jsme nechali u silnice na Horní Štěpánov, došli ke zmíněné krosové trati a hledali, kudy se k hrádku dostat. On je totiž mrška ještě navíc ukrytý v zeleni. Ale našli jsme a Adámek ho hned celý proběhl...