úterý 7. ledna 2020

Poutní místo Křéby

5. 1. 2020 / mapa / Protože jsem se nehodlal smířit s tím, že za celé to vánoční volno jsem strávil víc času v terénu v autě než na vlastních nohou, rozhodl jsem se rodinu vyvézt na nedávno na mapě objevené poutní místo kousek od Nezamyslic. Trasu jsem opět naplánoval tak, aby ji Adámek zvládl ujít po svých, do karet nám hrálo i sluníčko a navíc celá ta lokalita vypadala naživo daleko zajímavěji a lépe než na fotkách, které byly na internetových mapách vloženy. To ale nebylo všechno, co bylo trochu jinak, než se zdálo nebo plánovalo. Někde jsem přejel odbočku, takže jsme si trochu zajeli – to ale vlastně beru pozitivně, protože jsem se přesvědčil, že se do okolí Morkovic vyplatí zajet ještě víckrát na průzkum. A když už jsme z Koválovic vyšli, stačilo sejít ze zdejší cyklostezky v tělese bývalé železniční trati z Nezamyslic do Morkovic a bláto se nám lepilo na boty i na kočár. Přitom cesta vůbec rozbláceně nevypadala. Přímo na poutním místě zvaném Křéby jsme ale příliš dlouho nepobyli. Sice bylo krásně, sluníčko svítilo, ale zrovna když jsme došli k nedávno obnoveným božím mukám a nově postavenému oltáři, začalo tak foukat, že jsme to po chvíli otočili a šli zase k autu, přičemž jsme nabrali další bláto. Štěpánkovi to ale bylo jedno, protože většinu cesty prospal v kočáře, Adámek na zpáteční cestě zase trochu únavou stávkoval... ale další něco málo přes tři kilometry do sbírky... Btw. o poutním místu Křéby jsem se rozepsal v tomto tipu na výlet na Moravském turistovi.


pondělí 6. ledna 2020

Tomáš Mixa dodává zdraví do firem

Vyzkoušel si práci v nemocnici, asistenci vozíčkářům, také vlastní soukromou praxi, aby se nakonec stal jakýmsi strážcem zdraví zaměstnanců v kancelářích i dělníků u výrobních linek. Tomáš Mixa, absolvent fakulty tělesné kultury, se vydal cestou prevence nemocí z povolání a podpory zdraví na pracovišti. „Spolek Trend vozíčkářů byla moje první práce, kde jsem se naučil pokoře a zodpovědnosti. Byl jsem tehdy docela namachrovaný, sportovní hvězda... a dál čtěte portrét tohoto absolventa Univerzity Palackého na Žurnálu UP.

sobota 4. ledna 2020

Svatá Voda u Cakova

3. 1. 2020 / mapa / Když už jsme nový rok nezačali hned prvního výšlapem na Kosíř, vyrazili jsme alespoň na krátkou procházku třetího. Zatímco ale na Nový rok bylo venku krásně, slunečno, o dva dny později panovala v té naší hanácké krajině celodenní mlha, takže vykopat se ven dalo zabrat. Nicméně trochu se po svátcích hnout už byla nutnost. Takže jsme s odpolednem vyjeli do Cakova za Náměští na Hané a udělali si malý okruh z dědiny k poutnímu místu Svatá Voda, kde jsme před nějakým časem byli s Větráním. I přes mlhu, blížící se tmu a občasné Adámkovo stávkování, když musel jít po svých, to byla fajn procházka, k čemuž přispělo i to, že mrznoucí mlha umí tak trochu čarovat, takže kromě poutní kapličky u studánky toho bylo více ke kochání. Samozřejmě jsme ale v Cakově nesměli vynechat dětské hřiště, to by nám Adámek neodpustil. Každopádně první tři kilometry roku 2020 za námi, za mnou...


úterý 31. prosince 2019

Předsilvestrovské putování Moravským krasem

29. 12. 2019 / mapa / Po dvou měsících konečně pořádně v terénu. Částečně na trase, kterou jsme před lety prošli s Raďou, více ale místy, kde jsem ještě nebyl, a tedy ani pořádně netušil, jak se ty dva měsíce bez pořádné dávky pohybu na mě projeví. A tak mě chytla záda, a i když stoupání nebylo kdovíjak náročné, funěl jsem v křeči a přemýšlel, jestli nemá cenu se na to vykašlat. Ale nevzdal jsem, to by byla ostuda, kor když na Větrání jsem vedoucí já, že? A ještě že tak, protože úsek po zelené značce po vrstevnici ve svahu vysoko nad řekou, železniční tratí a silnicí byl naprosto skvělý. Aspoň já jsem z něj byl na rozdíl od jiných nadšený, i když člověk musel dávat, kam šlape, aby neskončil o sto metrů níže na placku... Více v reportu na Moravském turistovi.


sobota 28. prosince 2019

Když keramická hlína pomáhá

Láska na první pohled. Tak hovoří doktorandka cyrilometodějské teologické fakulty Anna Víšková o terapeutické metodě Práce v hliněném poli, která může vypadat jako prosté hraní si s hlínou, zkušenému oku však leccos prozradí o člověku a jeho vztahových zkušenostech. Projekt věnující se „hliněnému poli“ oslovil i Správní radu Nadačního fondu UP a díky podpoře fondu si arteterapeutka mohla splnit některé své sny i pomoci v rozšíření této metody. „Vždy jsem ráda tvořila, zároveň jsem měla potřebu pomáhat lidem. Arteterapie mě oslovila tím, že to umožňuje propojit,“ říká Anna Víšková... Pokračovat ve čtení můžete na Žurnálu UP.

pondělí 16. prosince 2019

Jezírka Skalka

14. 12. 2019 / mapa / Aspoň na chvíli jsem potřeboval na vzduch. Spojil jsem tedy příjemné s užitečným a během cesty za nákupy jsem vyrazil na "skok" na výletní trasu, kterou na Prostějovsku nachystal jeden z větračů. Opravdu ale jen na skok: na čtyřčlennou skupinu jsem si počkal u jezírek u lázní Skalka, takže turistický výkon nula nula nic, jen cesta od auta k jezírkům a zase zpátky. Ale aspoň něco po těch uplynulých nabitých pracovních týdnech...


sobota 30. listopadu 2019

Biskup Václav Malý mluvil o listopadu 1989 i o církvi na křižovatce

Cyrilometodějská teologická fakulta přivítala v souvislosti s třicátým výročím událostí v listopadu 1989 vzácného hosta. Pozvání přijal pomocný biskup pražský Václav Malý, který byl před třiceti lety prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval tehdejší demonstrace. Zájemci o setkání s ním zaplnili aulu fakulty do téměř posledního místa. „Byl to tehdy fofr. Chci ale zdůraznit, že nic nebylo domluvené. Sami jsme byli překvapení, jak rychle to šlo a že už na konci týdne jsme jednali s předsedou federální vlády Adamcem... pokračujte na Žurnálu UP.

pátek 29. listopadu 2019

Hovory o zdraví nově přinášejí zkušenosti rodičů dětí s epilepsií

O první téma zaměřené na děti se rozrostl internetový portál Hovory o zdraví, který vzniká na cyrilometodějské teologické fakultě. Výzkumníci z fakultního Institutu sociálního zdraví (OUSHI) se v novém modulu soustředí na epilepsii a v hloubkových rozhovorech zprostředkovávají zkušenosti rodičů dětí s tímto neurologickým onemocněním. Celkem odborníci uskutečnili a zpracovali třicet dva rozhovorů, které zájemci najdou na webu v podobě audio či video záznamu. – více na Žurnálu UP.

středa 27. listopadu 2019

Nechte zpívat Kollera!

Když vloni po šestnácti letech vyšla nová deska Lucie, samozřejmě jsem neváhal a pořídil si ji. Když pak kapela krátce poté oznámila, že za rok přijede i do Olomouce, byl jsem mezi prvními, kdo měl koupený lístek. Rok utekl a nyní je to pár hodin, co koncert na olomouckém zimáku skončil. Jaký byl?

Čistě nostalgicky super. Na Lucii jsem vyrůstal a naživo ji slyšel teprve podruhé, takže zážitek, byť třeba setlist se nelišil od loňského koncertu v Praze, a tedy jsem ho znal z reportů. A tedy se musel smířit s tím, že třeba píseň Evolucie nezazní, stejně jako bych uvítal třeba stařičkou Rouháš se bohům. Co se dá dělat...

Pokud k hodnocení ale přistoupím trochu kriticky, pak se ptám, proč sakra nechávají Roberta Kodyma zpívat, když mu to evidentně už nejde jako dřív a některé věci ho dost možná ani zpívat už nebaví? Anebo byl pod vlivem? Já měl Kodymovy songy vždycky radši než Kollerovy, ale sorry jako. Být pubertální fanynka a můj idol pokazí křehotem umírající rock star nebo jakože vtipem čtyři z pěti písní (naštěstí Dotknu se ohně proběhlo bez zádrhele), tak plakát letí ze zdi okamžitě do koše s patřičným přídavkem slin. Opravdu můžu přiznat, že jsem se těšil, aby se mikrofonu zase chopil David Koller, který je byť o pár let starší, ale v mnohem, mnohem, mnohem lepší formě. Podobně je pln života současný hnací motor kapely Michal Dvořák. No a P.B.Ch. je P.B.Ch.

Ale víte co? Jsem rád, že jsem Lucii slyšel podruhé. Koncert byl pastva pro oči i uši, zazpíval jsem si a zjistil, že vybrané nové songy naživo neznějí špatně. A náš stařičký, slušně zaplněný, ale ne vyprodaný, zimák koncert vydržel. Ale pokud ještě bude příležitost, potřetí už jít nechci - abych si více nekazil dojmy ze své srdcové kapely. Co kdyby to příště už nezpívalo ani Kollerovi...

úterý 26. listopadu 2019

Krajem sedmizubého hřebenu – tip na výlet

Stříbrný hřeben o sedmi hrotech na červeném poli nosili ve svém erbu páni z Boskovic a město Boskovice jej jako znak užívá dosud. A protože Boskovice i jejich okolí mají co nabídnout turistům, ať už se jedná o historické památky i přírodní zajímavosti, zamíříme s tímto tipem na výlet právě sem. Po cestě narazíme na husitské bojovníky či tramvaj na kopci nebo se projdeme židovskou čtvrtí. Ale musíte pokračovat na Moravského turistu...