sobota 31. prosince 2016

Předsilvestrovské sopkování

30. 12. 2016 / mapa / Pokud jsem u předvánočního Větrání byl poněkud rozladěný jeho šumperským závěrem a (ne)setkáním u punče, v tomto případě si nemůžu stěžovat. Na Venušině sopce, kam jsme vyrazili náledí nenáledí z Valšova, jsme si rozdělali oheň, opekli buřty, bouchli šampáňo, připili si na nový rok, zajedli to všechno cukrovím a samozřejmě musela být společná fotka v domnělém kráteru. Super zakončení výletování v roce 2016. Podrobněji o něm píšu ve větracím reportu.


čtvrtek 22. prosince 2016

Wanastowi Vjecy - Alchymie

Wanastowi Vjecy mají po pěti letech venku novou desku, která dostala název Alchymie. Musím říct, že jsem mile překvapen. Na druhý pokus se Vjecem ve čtyřčlenné sestavě podařilo natočit slušnou desku. Sice jsem před pěti lety jako vzorný fanoušek s nadšením vítal album Letíme na Wenuši, avšak časem přišlo vystřízlivění a Wenuše mi vedle starších sourozenců připadá poměrně rozpačitá, byť se na ní nějaký ten zdařilý kousek najde. To na alchymistickou novinku se snažím od zveřejnění prvních ukázek dívat nezaujatým okem. Samozřejmě to nejde stoprocentně, ale troufám si říci, že toto album má mnohem delší trvanlivost, a přestože stále platí, že ty nejlepší věci Kodym napsal v 90. letech, Alchymie, některé nové písně si zaslouží místo ve zlatém fondu kapely. Největší překvapení posluchač najde v samém závěru desky - o song Julie se Kodym a spol. podělili s Čechomorem a Lenkou Dusilovou (ta zpívá vokály na většině alba) a je to vážně dobré spojení. Zálibu v historii Kodym promítl i do Čaroděje, další výrazné pecky alba, i když jsem zprvu váhal, jestli nejde o nějakou "špalkovinu" od Kabátu. Třetím klenotem je balada Moje lásko, právě ta mě nejvíce zaujala už z ukázek zveřejňovaných na facebookové stránce kapely. Za zmínku stojí i Lowím hada pilou, která mi každým dalším poslechem připomíná luciánskou kodymovinu Dobrá kočzka, která nemlsá. Reminiscence na debut Wanastowek pak nabízejí ne tolik zdařilé písně Popelka, hrající si se stylem rockabilly, a Wšechny holky, což je cover songu z debutu Varteckého Kurtizán z 25. avenue věnovaný Lemmymu. Mimochodem o holkách je většina alba (vyjma večírkového úvodu Karlovy Vary a "kradu, kradeš, kradem" punkárny Nade hradem pode hradem), tu se o nich zpívá uctivěji, tu jako o oběti až pubertální sexuální touhy, občas to mladické "zapálení pro věc" u čtyřicátníků ani moc nevěří. Ale víte co? Jako "nezaujatec" doporučím lidem kojeným moderně znějícími indie kytarovkami, aby Alchymii neposlouchali. Na druhou stranu jako člověk, který na Wanastowkách a Lucii vyrostl, jsem za tuto placku rád a její poslech vřele doporučím. Má svá slabá místa a nabízí některé styčné momenty s dřívějšími deskami, není to ale provar, ke kterému mohla cesta nastíněná Wenuší vést. A dost možná ji budu mít radši než v některých místech dost ukřičené Torpédo. Náboje na jeho sestřelení by byly. Teď jen aby pánové zapracovali na propagaci, ať se to dozví také ostatní...

pondělí 19. prosince 2016

Předvánoční procházka k Šumperku

17. 12. 2016 / mapa / Poutní kostelíček Božího těla u Bludova byl až do tohoto předvánočního Větrání jedním z míst, kam jsem se chtěl už delší dobu podívat. Stejně jako rozhledna Háj, ale tam mnou stanovená trasa z Rudy nad Moravou do Šumperka nevedla, abychom si do toho omrzlého kopce nenatloukli frňáky nebo nedejbože neudělali něco horšího. Nakonec jsme se tam ale vydrápali, užili si nádherného výhledu na Šumperk a okolní hory, cestou dolů došlo, myslím, jen na jeden jediný pád (a následné pajdání). Část z nás zvládla i okouknout zbytky hradu Bludova. Závěr mě ale mrzel, myslel jsem, že si dáme všichni společně punč na náměstí, jenže většina skupiny utekla do tepla kaváren a hospod, takže se nás u punče či něčeho jiného teplého na trhu setkalo jen pár. Ale lepší, než kdybych tam stál sám. Větrací report je k přečtení tady.


pondělí 5. prosince 2016

Skobácké putování

3. 12. 2016 / mapa / No, toto se tak úplně nepovedlo. S turisty ze KČT Šternberk jsme se vydali na Skobácké putování do Ústí nad Orlicí, lákala mě možnost výhledu z rozhledny na Andrlově chlumu. Chtěl jsem ale jít 15km trasu, většina ale chtěla jen na osmičku, tak jsem se podřídil. Jaké ale bylo překvapení, když ona 8km trasa měla ve skutečnosti jen nějakých pět km, prostě od vlaku nahoru k rozhledně a druhou cestou zpět k nádraží. Rozhledna byla tak namrzlá, že na ni pouštěli jen po jednom, takže další museli čekat pěkně u zamčených vrátek dole, než se dotyčný pokochal, mně se tedy čekat rozhodně nechtělo. Na chatě KČT jsme se také pořádně nadlábli (když už jedli všichni) s tím, že přece jen nás čeká ještě kus cesty. No nakonec to byl kousek. Ale jinak to byla fajn zimní procházka, studánky, kapličky a hlavně jsem si za ignorování nové výpravní budovy vyfotil tu stařičkou z doby výstavby tratě, kterou dráhy před pád lety odepsaly a ona tu zůstala bez drážního života uprostřed kolejemi...


středa 30. listopadu 2016

Pod větrníky nad Šternberkem

29. 11. 2016 / mapa / Prozřetelně jsem si vzal na tento den dovolenou. O předcházejícím večeru se totiž punčovalo s kolegy z práce pro dobrou věc – a to by se člověk přetrhl. Takže detoxikační procházka přišla vhod. A tak jsem vyjel autobusem do Horní Loděnice nad Šternberkem, prošel se pod zdejšími větrnými elektrárnami do Těšíkova a pak zase alou domů. Sice od žaludku špatně, ale jinak krásně bylo...


neděle 27. listopadu 2016

Lulečský výstup za Martinem

26. 11. 2016 / mapa / Martinský výlet mi vyšel až na konec listopadu, ale to vůbec nevadilo. Důležité bylo především to, že si budu moci ze seznamu míst, kam se chci podívat, odškrtnout Luleč u Vyškova, nad níž se tyčí jako dominanta kraje dobře viditelná z vlaku i z dálnice, kostel sv. Martina. S Větrací skupinou jsme k němu vyrazili přímo z Vyškova, přes Drnovice s kdysi prvoligovým fotbalovým stadionem pod kostelem a rozhlednou na kopci Chocholík, ze které jsme viděli vlastně jen mlhu. Pak následovala dlouhá cesta lesem a na jejím konci martinský kostel a sestup do Lulče, kde jsme se v rekordním čase najedli a odjeli odtud domů. Více ve větracím reportu.

Drnovice

čtvrtek 24. listopadu 2016

Úsměv nad zlato

Je to tak půl roku, co jsem si stěžoval, že králík je vlastně docela hloupý mazlíček. Zvlášť náš Karel. Z neuzamčené klece se dostane v pohodě sám, všechno rozkouše či minimálně okouše, následně z toho má průjem, a když se mu něco nelíbí nebo se jen nudí, tak prostě dupe nebo s něčím rachotí. Že by se ale nechal chytit a pohladit a aspoň trochu působil i terapeuticky pro pánečky, kteří se vrátili z práce, to ne.

Tenkrát jsem prohlásil, že bych ho z fleku vyměnil za psa, který vás přivítá při návratu domů hned ve dveřích a ještě člověku pohlídá trochu toho pohybu. Ale zase mít většího psa v bytě v centru města? Po půlroce králíka stále máme, má svůj rajon na balkoně a je vděčný, když mu večer přijdu doplnit jídlo a podrbu ho za uchem.

Nějakou psychickou terapii, uklidnění od pracovních věcí, ale od něj dávno nečekám. To bohatě zvládá nejmladší člen naší rodiny Adámek, který se na tátu pravidelně usměje, i když přijdu sebevíc unavený z práce. A ten úsměv je mnohem víc, než co by mohl dát tucet zvířecích mazlíčků.

pondělí 7. listopadu 2016

Na Bílou horu Tatrou

5. 11. 2016 / mapa / Přes třicítku jsme se přehoupli i na dalších Větrání, tentokrát jsme měli namířeno do Kopřivnice a Štramberka. Protože trasa byla spíš z těch kratších, zavítali jsme v Kopřivnici do tatrováckého muzea a město jsme si pak prohlédli pěkně z výšky, když jsme stoupali na Bílou horu. Přes tu totiž vedla naše cesta do Štramberka. Tam jsme samozřejmě zdolali Trúbu a mrkli se i do slavné jeskyně Šipka. Podrobněji o tom píšu ve větracím reportu.


neděle 30. října 2016

Údolím Bystřice

28. 10. 2016 / mapa / Zatímco dřívější Větrání údolím řeky Bystřice, kdy jsme šli z Hrubé Vody do Domašova jen ve dvou, se "pyšní" nejnižší větrací účastí ever, tentokrát si ta samá trasa, ale obráceně, připsala rekord opačný. Poprvé se totiž na Větrání vydali turisté z KČT Šternberk a účast se hned vyšplhala na 37 lidí (plus já). Co více dodat? Snad jen že to byla fajn podzimní procházka, i když to mezi některými členy bylo sem tam dost na hraně... Větrací report tu.


pondělí 24. října 2016

Rýmařov

23. 10. 2016 / mapa / Rýmařov není od Olomouce zas tak daleko, ale dostat se sem nějak rozumně vlakem, který mám raději, jaksi nejde (více než hodina čekání ve Valšově mi rozumná nepřijde). A tak jsem vyrazil autobusem, v plánu kolečko po zdejších zajímavostech. Bylo po dešti, podzimno a fajn. A jako první jsem z autobusu zamířil na vlakové nádraží...


úterý 18. října 2016

Za stoletou královnou

16. 10. 2016 / mapa / Tančírna v Račím údolí a Čertovy kazatelny mě lákaly už nějakou dobu, nakonec mi cesta na ně vyšla na podzim a dokonce v rámci Větrání, protože sám jsem úplně jet nechtěl, pro naše miminko by ale cesta byla dost dlouhá a náročná a některé úseky s kočárem pak zase pro nás. S čím jsem ale trochu nepočítal, byla mlha. Javorník v ní byl doslova utopený, na kazatelnách jsme se o ni málem mohli opřít, tančírnu jsme naštěstí neminuli a na chvíli se tam ohřáli. Mimochodem mě tam potěšila zdejší nabídka literatury, umět líp německy, jistě bych si v Schönhengster Jahrbuch, ročence, kterou vydávají bývalí obyvatelé Hřebečska, pěkně početl. No prostě je více důvodů se sem někdy ještě vrátit. Report z tohoto Větrání visí tady.

Pohled z Javorník na zámek Jánský Vrch

úterý 11. října 2016

Priessnitz - Beztíže

Tak jsme se konečně dočkali. Nové, prý poslední, album jesenických Priessnitz nazvané Beztíže je venku. Popravdě musím říct, že je malinko jiné, než jsem čekal, podstatně klidnější než předcházející deset let staré Stereo, ale zklamání se nekoná. U Švejdíka a spol. to snad ani jinak nejde. Naopak i s téměř hodinovou stopáží je Beztíže takřka ideální parťák pro nynější sychravé dny. Sice občas zatahá za uši, jako například při protahování koncovek v Tam na poli, ale právě tyto iritující momenty vám zaryjí tuto překrásnou baladu do mysli a nakonec donutí album pustit zas a znova. A to je účinek aktuální, takové refrény Mrzáků, kterým se dostalo práva být prvním singlem, byť je plný beznaděje, nebo Ženy nemůžu z hlavy vyhnat už od vánočního koncertu na konci roku 2014. Jistě, uvítal bych asi více kytar na úkor trubky, která dostává prostor hned v několika písních, na druhou stranu nemůžu od kapely chtít, aby hrála pořád stejně. Navíc tak hudba současných Priessnitz dostává dalších zvukových příchutí a ruku v ruce s uklidněním kytar, jež spíše bluesují v baru, než aby hřměly na jesenických kopcích, je dost možná i snesitelnější pro širší publikum. A takovým Kdosi mi říkal nebo Ponedělí by to slušelo v rozhlasovém éteru, vyloženě si o to říkají. A další adepti by se ještě našli. Mimochodem když jsem nakousl ty Jeseníky, kapela se vrátila v námětech písních do kraje svého původu. Motivů ze zdejších hor a údolí, chcete-li prostě ze Sudet, je tu víc než dost, už v úvodním songu Na kraji města dají nahlédnout do šedivých továren, v nejostřejší Kdo seje vítr zase chce Švejdík zapálit dům po Němcích a dalo by se pokračovat. Když pak k tomu všemu přičteme parádní zvuk a jedinečné řešení designu obalů (na obrázek se moc nefixujte, každý kousek totiž bude originál, i když ta DVD krabička mě štve, protože nemůžu CD přiřadit ke zbytku diskografie), je Beztíže důstojná studiová rozlučka jedné kapely. Doufejme ale, že to ještě rozlučka není a pánové si to ještě rozmyslí...

pondělí 10. října 2016

Hanácké Mont Blank III

8. 10. 2016 / mapa / Výšlapem na Velký Kosíř jsme zahájili třetí "akademický" ročník Větrání. Vyrazila s námi i Raďa s Adámkem, takže se členové výpravy postupně střídali u tlačení kočárku, Adámek se stal nejmladším účastníkem Větrání, což asi jen tak někdo nepřekoná. Na Kosíři jsme opekli buřty, vystoupali rozhlednu a poté jsme pokračovali do Čech pod Kosířem, kde jsme zavítali do zámeckého parku a zdejší kavárny a do hasičského muzea (odtud ta hasičská Tatra na fotce :-) ). Více si lze přečíst ve větracím reportu.


Sedmitýdenní turista

Náš Adámek je šikula. Doma sice občas mívá špatnou náladu a probrečí klidně i hodinu v kuse, aniž by cokoliv pomohlo, ale zároveň už s přehledem bez ztráty kojenecké noblesy zvládá výletovat po okolí bydliště. Pravda, zatím ne jako já a Raďa po svých nožičkách, zatím se vozí v kočárku nebo nese v šátku a většinu cesty prospí, ale co není, za nějakou chvíli může být a hlavně co se v mládí člověk naučí, ve stáří jako když najde, že? A tak ten náš prcek už byl (když nepočítáme cesty za babičkou, za doktorkou nebo po obchodech) ve Slatinicích nebo v Olšanech na výstavě ovoce a zeleniny a teď o uplynulé sobotě zvládl celodenní Větrání - putování přes Velký Kosíř, kde jsme opekli buřty, až do Čech pod Kosířem s návštěvou hasičského muzea. Je to prostě šikula. A další výlety budou brzy následovat...


čtvrtek 29. září 2016

Poprvé s Adámkem

28. 9. 2016 / Ke konci šestinedělí jsme vyrazili s Raďou s kočárkem poprvé do terénu, mimo jiné i kvůli blížícímu se Větrání na Kosíř, který máme "za rohem". Zkrátka jsme chtěli zjistit, jestli Adámek vydrží tak dlouho venku, nebude brečet, jak rychle se dá s kočárem pohybovat, jak často budou zastávky na kojení a tak. Udělali jsme si tedy kolečko po dědinách v okolí, Slatinice, Lípy, Třebčín, cca 11 km. Prcek většinu cesty prospal, až ke konci se hodily autobusové zastávky jako zázemí pro kojení... Btw. ve Slatinicích zrovna bourali jeden moc pěkný, ale dlouho opuštěný dům...


úterý 27. září 2016

Desetkrát Priessnitz

Když už jsem se v posledním postu zmínil o jesenických Priessnitz (a včera po letech konečně sehnal originální CD Hexe), dovolím si ještě z archivu vytáhnout jeden článek, "procházku" po šesti doposud vydaných řadovkách kapely, kterou jsem kdysi dával dohromady před Majálesem Univerzity Palackého, na němž měli Priessnitz hrát (a také že hráli). Z každého alba jsem tehdy vybral jednu dvě písně, které mě v té době nejvíce bavily, nutno dodat, že se to až na výjimky nezměnilo. Protože by ale původní úvodní odstavec byl nyní už tuze neaktuální, obejdeme se bez něj...

neděle 25. září 2016

Mrzáci aneb Těšení

Mrzáci, první singl z nové desky Priessnitz, jsou už oficiálně venku. Brzy bude celé album nazvané Beztíže. A jelikož jsem si jesenickou kapelu v posledních letech oblíbil až až, tak se vážně těším. Mnohem víc než na nové Wanastowky, na kterých jsem dospíval, a to je co říct...



sobota 24. září 2016

Kroměříž

23. 9. 2016 / Zase jeden rychlovýlet po práci, primárně kvůli fotkám nádraží na Nádražní ulici, ale prošel jsem si i centrum, protože i z centra se hodily lepší fotky do archivu...


sobota 17. září 2016

Podzimní Větrání 2016

Také na podzim plánuji několik výletů, na které se se mnou můžete vydat. Kam se půjde? Na Kosíř, k tančírně v Račím údolí, do Města Libavé nebo třeba do Štramberka. Více na www.moravskyturista.cz.

středa 14. září 2016

Hanák jak poleno

A je to. Po deseti letech na Hané jsem změnil trvalé bydliště a už úředně nejsem Svitavák, ale občan Lutína, obce přes kopec/terénní vlnu od Olomouce.

Znalci jistě vědí - ano, tady byla kdysi založena slavná firma na výrobu pump a čerpadel. Tovární areál ostatně tvoří třetinu obce, klín v podstatě zaražený mezi původní obec a nové sídliště pro rodiny zaměstnanců továrny. Ale teď už tu žijí nejen sigmáci, máme tu své hnízdo i my...

pondělí 5. září 2016

Nad Moravskou bránou

3. 9. 2016 / mapa / Ve dvanácti lidech jsme vyrazili na další Větrání, poslední letní a poslední ve druhém "akademickém" ročníku Větrání, cílem byl hrad Helfštýn, ale prošli jsme si také Hranice a Lipník a příjemná byla procházka lesem mezi nimi, odkud se nabízely i fajn výhledy, třeba na jezernické železniční viadukty. Větrací report je k mání tady.


pátek 26. srpna 2016

Lednicko-valtický areál

24. 8. 2016 / mapa / Jako (ne)zodpovědný otec jsem jen pár dní poté, co ženu s prckem pustili z porodnice, vyrazil na naplánované Větrání, nechtělo se mi tento termín rušit. I když možná by to až tak nevadilo, protože jsme šli ve čtyřech. A kdybychom šli jindy, měl bych k dispozici i lepší foťák, záběry všech těch staveb, které jsou rozeseté po krajině mezi Valticemi a Lednicí, nejsou zrovna nejlepší... Na druhou stranu výlet byl fajn, pěkně jsme se prošli, spoustu viděli a nakonec se málem upekli v autobuse, který před Břeclaví uvízl v koloně... Report z Větrání je k přečtení tady.


středa 24. srpna 2016

Adámku, vítej!

V pátek 19. srpna chvíli před čtvrtou hodinou odpolední se poprvé podíval na svět náš syn Adam. A pak zase zmizel...


pondělí 22. srpna 2016

Pod Kosířem

17. 8. 2016 / mapa / Jeden lom nestačil, tak jsme vyrazili k dalším na úpatí Kosíře mezi Čelechovicemi a Čechami. Z lánů se prášilo, slunce pálilo, žena si vykračovala bosá po pěšině, sedm kilometrů jsme zakončili v kavárně v zámecké oranžerii v Čechách... A to byla na nějakou dobu poslední společná procházka...


Hněvotínské skály

16. 8. 2016 / Pár dní po Drahanovicích stále nic, prckovi se prostě ven nechtělo. Tak tedy další procházka, na dohled od domu, kdyby náhodou. Na tzv. hněvotínských skalách je malá step v místě bývalého vápencového lomu chráněná jako národní přírodní památka, uprostřed horkého léta si tu člověk připadá jako v jiném světě, a ne kousek od Olomouce.


pátek 12. srpna 2016

Drahanovice - Náměšť na Hané

11. 8. 2016 / mapa / Adámkovi se na svět nijak extra nechtělo, tak jsme se ženou vyrazili na procházku, jestli ho to třepání při chůzi náhodou nepřesvědčí. Ale nechtěl vidět ani kostel v Drahanovicích, ani barokní sýpku či keltský menhir v Ludéřově. Ani houby se mu nechtělo sbírat, i když je teda pravda, že jsme narazili z těch, o kterých jsme byli přesvědčení, že jsou jedlé, na jeden pidihříbek...

Kostel sv. Jakuba v Drahanovicích

pondělí 8. srpna 2016

Otcovská panika

Není to tak dávno, co jsem sem postoval obrázek z ultrazvuku s popiskem Projekt Pecka. Krátce nato "projekt" dostal lidštější jméno Adam a rostl a rostl a rostl. Nyní se už každým dnem podívá na svět, v obýváku je připravená postýlka i s točícími se medvídky, nebo co to je, kteří zároveň hrají melodie na uspání. Jsem z toho malinko nervozní. Vždyť já to s tak malými dětmi neumím, a to se těch mimin v poslední době kolem mě objevilo až až. Když už "to" má rok, tak je to o něčem jiném, to už ho lechtáte, děláte s ním blbosti, zlehka vyhazujete do vzduchu a zase chytáte, dítě se směje a chce ještě, tak blbnete, dokud jeden z vás neodpadne. To ale s "čerstvým" miminkem těžko můžu provozovat. I na koupi té velké tatrovky na písek je prý ještě brzo, o igráčcích ani nemluvě. Navíc se mi už několikrát zdálo, jak našeho prcka špatně vezmu do náruče a jemu upadne hlavička... Ale těším se, až se ten človíček rozkřičí po porodnici a dá tak znamení "světe, tak jsem tady!".

pátek 5. srpna 2016

Vandr v Sudetech

3. 8. 2016 / mapa / Názvem tohoto Větrání jsem kohosi pobouřil na Facebooku, že prý podporuju fašismus a ty mapy, kde jsou naše pohraničí pohoří jako Sudety označená, jsem si vymyslel. Nicméně výprava to byla parádní. Navštívili jsme dřívější městečko Krumperky, dnes zvané Podlesí, v něm třeba stařičkou, opuštěnou a zchátralou školu, následný výstup k Severomoravské chatě byl sice makačka, ale zase se otevřel luxusní výhled na masiv Králického Sněžníku. A parádní výhled byl také třeba z rozhledny Val nad Králíkami, když už Jeřáb jako nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny žádné nenabídl. V Králíkách chvíli pauza na pěkném náměstí a alou domů. Větrací report je k přečtení na turistovi, jako vždycky...

Bývalá radnice na náměstí v Podlesí

pondělí 25. července 2016

Po proudu Moravice

23. 7. 2016 / mapa / Moravskou Sázavu jsme na dalším Větrání vyměnili za Moravici a v poměrně komorní výpravě jsme prošli po jejím proudu od Vítkova až do Hradce nad Moravicí. Že se ale z Opavska nedostává zpět na Hanou zrovna snadno, nemohl jsem si více projít Vítkov, ani jsme nestoupali na Vikštejn za městem. Na druhou stranu chůzi po vysokých stěnách Weisshuhnova kanálu jsme si vážně užili. Více ve větracím reportu.

Jasné, ne? 

pondělí 18. července 2016

Podél Moravské Sázavy

16. 7. 2016 / mapa / Další z výletů na moje rodné Hřebečsko se přivinul k řece Moravské Sázavě, tentokrát jako Větrání. Naše putování začalo na nádraží v Žichlínku, odkud jsme se přes zdejší poldr (o něm si můžete přečíst něco málo zde) vydali do Rychnova na Moravě a na Rychnovský vrch, k Mariánské studánce s poutní kaplí. Pokračovali jsme přes Třebařov, kde jsme nemohli vynechat zastávku u trosek kláštera Koruna Panny Marie, a Krasíkov opět do lesů a pak podél trati do Hoštejna. Konec byl sice už příliš asfaltový, ale výlet to byl fajn, jak prozradí i větrací report.

Hráz žichlínského poldru

pondělí 11. července 2016

Ze Zaječí do Šakvic

8. 7. 2016 / mapa / Vyměnil jsem parťáka za parťačku, tehdy nejaktivnější větračku Lucku, a vyrazili jsme k Novomlýnským nádržím. Vedro bylo jak čert, ale prohlédli jsme si Zaječí, vystoupali na rozhlednu na Přítlucké hoře, kochali se výhledem na Pálavu a po břehu vyčerpaní jsme došli do Šakvic. Ale dobré, dobré...

Zaječí z rozhledny

Koclířov & Kamenná Horka

7. 7. 2016 / mapa / Dalším místem, kam jsem se rozjel v rámci své týdenní síťovky, byly Svitavy. Úkol zněl jasně: nafotit si pro použití na webu o Hřebečsku všechno zajímavé v Koclířově, na Hřebči a v Kamenné Horce. Parťákem mi byl Martin z Kunčiny, s ním jsme se nejprve naháněli ve Svitavách, ale pak už jsme ukrajovali kilometry z těch našich dlouhých hřebečských dědin... a že kostely tu máme pěkné, některé dochované statky také nebo třeba vyhlídku od Tety na Hřebči, to jistě není třeba dodávat, že?

Koclířovský kostel

112

Více než 112 kilometrů po vlastních nohou. Tak vypadal můj turistický dovolenkový týden. Něco z toho tedy bylo na koloběžce a některé kilometry jsou cesty na vlak do vedlejší dědiny, ale to není zas tak důležité. Důležitější je, že jsem si zvládl projít některá místa a trasy, kam jsem se už dlouho podívat chtěl. Překvapily mě upravené "sudetské" obce u Vyškova, pěkná je krajina v okolí Moravského Krumlova, a to jsem jel hlavně prozkoumat město. V Podpálaví jsem si spálil poněkolikáté nos a také jsem stihl projít další kousek rodného Hřebečska. A na závěr i koupačku. Takže dovolená úspěšná...

neděle 10. července 2016

Sváteční koloběžkové výjezdy

5. a 6. 7. 2016 / Během dvou dnů, na které jsem si naplánoval odpočinek od delších výšlapů, jsem pro změnu osedlal koloběžku. Na Cyrila a Metoděje jsem si udělal kolečko po dědinách v okolí, tak trochu inspekční, jestli nám tu vlají moravské vlajky (viz iniciativa Moravské národní obce). A vlály. Na Jana Husa jsem pak vyrazil s tím svým odrážedlem zkontrolovat dění na chalupě, kde dovolenkovala žena se svou rodinou. Vlakem jsem dojel do Myslechovic, pak kolobrndu vytlačil z Chudobína do kopce a sjel k chalupě. Celkem dobré. Ale mnohem lepší byla cesta zpět. Sjezd do Chudobína byl vážně adrenalin, modlil jsem se, abych náhodou nemusel prudce brzdit nebo nedejbože rovnou nepřeletěl přes řídítka na asfalt. A protože šlo všechno hladce a já jel jako blesk, střihl jsem si ještě přejezd do Choliny, kde jsem teprve chytil vlak domů.

Koně jsem jim kolobrndou nevyplašil.

středa 6. července 2016

Za vyškovskými žudry

4. 7. 2016 / mapa / Sotva jsem se trochu prospal po krumlovsko-ivančické výpravě, už jsem spěchal na vlak na další cestu. Plán měl dva body: proletět v omezeném čase Bučovice a pak se projít obcemi někdejšího vyškovského německého jazykového ostrova, v nichž se dochovala řada žudrů. Oba body splněny na sto procent a cestu po žudrech jsem později zpracoval i jako tip na výlet na Moravském turistovi, protože to prostě stojí za to. Jen nohy večer už trochu bolely...

Na zámku v Bučovicích

Moravský Krumlov – Ivančice

3. 7. 2016 / mapa / Prázdninová síťová jízdenka Českých drah je fajn věc. Za nějaký peníz může člověk během týdne či dvou sjet tolik kilometrů kolejí, kolik zvládne. Já se na začátek své týdenky vydal do Moravského Krumlova, kterým jsem kdysi dávno vlakem projížděl, ještě s Oranžovým vykřičníkem na koncert Znojma, a od té doby se sem chtěl podívat. Nyní jsem vystoupil, došel ke kapli sv. Floriána, odkud je super výhled na město, pak jsem sešel přímo do města, okoukl náměstí a zámek a pak se vydal na cestu do nedalekých Ivančic. Na ty zbylo již času podstatně méně, protože jsem nemohl vynechat zajímavý kostelík v Řeznovicích a také mě svedla z cesty červená značka, která se ve skalách vysoko nad řekou kamsi ztratila...

Moravský Krumlov od sv. Floriána

neděle 3. července 2016

Volno!

Konečně týden volna, kdy si můžu víceméně dělat, co uznám za vhodné. Už jsem se nemohl dočkat - červen v práci nebyl zrovna pohoda, o stěhování ani nemluvě. Nicméně dnes ráno jsem koupil týdenní síťovou jízdenku na vlak a zrovna sedím ve vlaku z Brna; z mapy míst, kam se chci podívat, můžu po dnešku smazat Moravský Krumlov a Ivančice, však uvidíte časem na www.moravskyturista.cz. Do konce týdne snad budu moci smazat i další místa, ale mám takové tušení, že Liberec nebo Most nepadnou. Uvidíme.

sobota 2. července 2016

Bye, bye, Olomouc!

Krabice pomsty i pytle s oblečením a nějaké ty kusy nábytku přesunuty a vybaleny, klíče od starého bytu předány. Teď už do Olomouce dojíždím, bydlíme o kousek vedle. A zatímco z olomouckého bytu jsme viděli na jedné straně krajský soud a na druhé rušné náměstí Hrdinů, teď koukáme na pole, i kousek skal by se ve výhledu našel a v dáli se klenou vrcholky, které se nápadně podobají Hostýnu... A byt zapůsobil i na našeho králíka, který se v Olomouci spíše jen válel, zatímco tady běhá dokola. Ale to mu skončí, až budeme mít dveře...

čtvrtek 16. června 2016

Letní Větrání 2016

Moravská Sázava, Moravice, Grumberg, Lednice a Helfštýn - to je můj plán na léto, co se týče výletů, na kterých uvítám společnost. Podrobnosti si můžete přečíst na Moravském turistovi.

pondělí 13. června 2016

Portášský špacír

11. 6. 2016 / mapa / Rozhledna Vartovna a roubené Mikuláštíkovo fojtství byly hlavními cíli větracího výjezdu na Valašsko. Jeli jsme jen ve čtyřech a trochu jsme zmokli, ale bylo to luxusní. Roubenky, kopce, výhledy, díky čekání na přípoj jsme stihli i projít vsetínský park a ve Vizovicích měli dobré místní pivo. Report je k přečtení na Moravském turistovi.

Valašská Polanka

středa 8. června 2016

Hulín

7. 6. 2016 / Nevěděl jsem co s načatým hezkým dnem, a tak jsem sedl na vlak do Hulína, že se podívám, co tu mají zajímavého. Byl to rychlovýlet, z nádraží ke kostelu s románským portálem a zase zpět. Co ale utkvělo v hlavě nejvíce – Rusava, která městem protéká, toho teplého dne dost páchla...


úterý 7. června 2016

Lanškrounské kolečko

4. 6. 2016 / mapa / Ha, výlet, za který jsem si na svých facebookových stránkách slízl, že jako Moravský turista nemám co jezdit a psát o Čechách, vždyť na Moravě je spousta hezkých míst. Ano, to je, ale můžu si jezdit, kam chci, že? Navíc když jde o Hřebečsko... Dotyčný přestal moji stránku sledovat, možná taky dobře. A toto bylo poslední Větrání, na které před porodem vyrazila i moje žena... Report od Lanškrouna tady.

Nový zámek v Rudolticích

středa 1. června 2016

Krabice pomsty

A je to tu. Naše nové hnízdo sice ještě zdaleka není dokončeno, ale konec nájemní smlouvy v Olomouci se nezadržitelně blíží. Takže jsme začali balit. Už teď můžu říci, že si při stěhování užijeme a ten, kdo nám bude pomáhat, také. Připraveno momentálně máme sedm "krabic pomsty" - tedy banánovek narvaných knihami, které jsou těžké jako čert. Ba ne, jako celé peklo. Asi něco bude na slovech "lepší vyhořet než se stěhovat"...

pátek 27. května 2016

Tvarůžkové potěšení

Vypadá to, jako by to už někdo jedl, ale není tomu tak. Je to před chvílí dokončená tvarůžková pomazánka. Skoro bych mohl napsat domácí, ale tvarůžky jsou koupené. Stejně jako ostatní ingredience. Svého jsem vlastně přidal jen trochu úsilí. A tak je to ta nejlepší tvarůžková pomazánka, kterou zájemci na zítřejším Moravském dnu (více o něm zde) ochutnají...  řekl skromně...


pondělí 23. května 2016

Líšeňsko-bílovické krasování

21. 5. 2016 / mapa / Živou lišku Bystroušku jsme sice na větracím putování podél Říčky a po lesích na kraji Moravského krasu nepotkali, ale po delší době jsem se podíval do Bílovic nad Svitavou, k tomu krásnému cyrilometodějskému kostelíku... Za to stála ale celá cesta, jak si můžete přečíst v reportu tady.


pátek 20. května 2016

Zpět na stupátko!

Zatímco naše nové, vlastní bydlení se postupně proměnilo v moderní byt a brzy snad již bude obyvatelné a zatímco Pecka, respektive Adámek, protože už dávno víme, co to bude, utěšeně u ženy v břichu roste, pomalu jsem se vrátil na stupátko koloběžky. Po roce.


středa 18. května 2016

Mladějov - Kunčina

15. 5. 2016 / mapa / Úkol zněl jasně – nafotit pro chystané oslavy Kunčiny všechny důležité nebo zajímavé objekty v obci. A tak jsme se s Martinem Protivánkem vydali z Mladějova po zdejší úzkokolejce k Nové Vsi a pak prošli skoro celou Kunčinu až na druhý konec, fotili kdejaký dům, o kterém byla zmínka v historických pramenech... No fuška to byla, nakonec přes 18 km nachozených...


pátek 13. května 2016

Na dohled od Bouzova

11. 5. 2016 / mapa / Když Sportovní den Univerzity Palackého, tak proč sedět na zadeli v kanceláři. Pod hlavičkou Větrání se ke mně přidalo pár dalších studentů a zaměstnanců a vyrazili jsme na krásnou osmnáctikilometrovou trasu ze Hvozdu u Konice do Loštic, přes Zkamenělý zámek, javoříčský památník a pohádkový Bouzov. Někteří si z Loštic ještě přidali další kilometry do Moravičan na vlak, však bylo nádherně... Kompletní report si můžete přečíst na Moravském turistovi.


pondělí 9. května 2016

Mezi bunkry a větrníky

7. 5. 2016 / mapa / Předposlední vandr, na který jsem ženě dovolil jít před porodem, ale už tady mi nepřišlo rozumné, aby se chodila s takovým břichem po horách. Na druhou stranu kdybych jí upřel takový krásný výlet, asi bych si to vyčítal. Bylo totiž krásně, takže byly parádní výhledy na Králičák a Hrubý Jeseník, chytli jsme i otevřený jeden z bunkrů u Starého Města a poměřili se s větráky nad Ostružnou.

Radnice ve Starém Městě

neděle 1. května 2016

Po hraničních kamenech u Svitav

30. 4. 2016 / mapa / S Martinem Protivánkem z Kunčiny a sestrou jsme se vydali po části staré zemské hranice mezi Čechami a Moravou u Svitav. Od nedávna po ní vede naučná stezka a řada hraničních kamenů byla obnovena nebo nahrazena replikami. Kromě toho jsme si ještě vyšli k Trojici nad Ostrým Kamenem a také k prameni Svitavy, který býval větší, když jsem já býval menší...

Výhled od Trojice na Ostrý Kámen

Vsetín & Hranice

29. 4. 2016 / Jeden pátek, obloha bez mráčku nad hlavou, foťák v rukou, dvě města a průlet jimi. Co víc dodat?


pondělí 25. dubna 2016

Nová hacienda

... už tak nevypadá, to byl pouze počáteční stav.

Výstup na Svatý Kopeček

23. 4. 2016 / mapa / Poslední Svatý Kopeček, který byl součástí Větrání a zároveň i série Putování Moravou Moravské národní obce. S moravskými vlajkami nad hlavami jsme vyrazili na Kopeček z Bohuňovic přes Bělkovice a Kartouzku, k někdejšímu klášteru to byla docela nezáživná trasa a hlavně pořád po asfaltu. Na Kartouzce jsme ale opekli buřty, k zoo a k bazilice už to pak nebylo daleko a před domem Jiřího Wolkera na nás čekala básníkova praneteř. Celý report z Větrání si můžete přečíst zde.


Rychlovýlet do Uničova

22 .4. 2016 / mapa / Opět krátký výlet po práci, v podstatě přeběhnutí od vlakové zastávky u uničovských strojíren k uničovskému nádraží, přes Brníčko a centrum města, samozřejmě s foťákem. Nic zvláštního se nestalo.


pátek 22. dubna 2016

Skrbeň, Horka nad Moravou, Štěpánov

19. a 20. 4. 2016 / mapa, mapa / Po práci se mi tu a tam podařilo vyjet někam kousek za Olomouc (tady zrovna dvakrát za sebou), do dědin, kde lze pokaždé najít něco zajímavého. Ve Skrbeni je to třeba tvrz, v Horce Sluňákov, kde jsme měli svatební hostinu, ve Štěpánově zdejší kostely a všude kolem lužní les na březích Moravy.

Socha sv. Floriana a Tatra na nádvoří skrbeňské tvrze

pondělí 11. dubna 2016

Dobývání Brníčka

10. 4. 2016 / mapa / A zmokli jsme i druhý den na přesunutém Větrání, na Brníčko jsme se po rozblácené pěšince málem nevydrápali. Ale na hradě jsme natočili film (ke zhlédnutí na YouTube) a po cestě zachránili žížalu. Nutno ovšem dodat, že cesta z Brníčka do Zábřeha po silnici byla docela opruz a ke konci už jsme toho všeho měli celkem plné zuby.

Kolšov

Třebařov - Moravská Třebová

9. 4. 2016 / mapa / Kvůli dešti jsem přesunul na neděli Větrání na Brníčko, sobota mi ale nedala spát, tak jsem sám vyrazil do svého rodného kraje, abych se prošel z Třebařova do Moravské Třebové. Předpověď počasí tvrdila, že tu pršet nebude... Pršelo a dost. Jenže autobusy tu zrovna o víkendu často nejezdí, takže jiná varianta než dojít do cíle tu nebyla. A když jsem došel, přestalo pršet.

Třebařov a ruiny kláštera Koruna Panny Marie

úterý 5. dubna 2016

Furchtenberg

3. 4. 2016 / mapa / A další hrad, tentokrát hrozivý strážce údolí Moravy mezi Rudou a Hanušovicemi. Krásná zřícenina, i když některé nakloněné kamenné zdi vůbec nevypadají důvěryhodně. Cestu jsem později zpracoval jako tip na výlet na Moravském turistovi.


pondělí 28. března 2016

Buchlov & Buchlovice

27. 3. 2018 / mapa / Sotva jsme se vrátili z Mohyly míru domů, už nás švagrová přemlouvala k dalšímu výletu. Nebránili jsme se. Na rozdíl od Týny, její dcery, kterou prý bolely nohy už po prvních asi padesáti metrech stoupání k hradu. Zato v zahradě buchlovického zámku hned poznala místo natáčení nějaké novější pohádky, jméno si nevzpomenu...


Na Mohylu míru

26. 3. 2016 / mapa / Na Mohyle míru jsem byl kdysi se školou, ale s Raďou jsme chtěli ověřit, jestli pořád funguje ta "rohová šeptanda" uvnitř, která je ukázána i v našich oblíbených Četnických humoreskách (o místech, kde se točily, jsem psal tady). Funguje. A bude fungovat i bez elektřiny, což se nedá říct o expozici ve zdejším muzeu, která je tak moderní, až všechny ty efekty málem překrývají její sdělení.

Zámek v Sokolnici

neděle 20. března 2016

Hledání jara v Kladecké dolině

19. 3. 2016 / mapa / Legendární Kladky, ze kterých někteří větrači mají blátivé noční můry. Je pravda, že bláta bylo dost a kolikrát se nedalo suchou a čistou nohou ani obejít, na druhou stranou byli tací, co si tam vyrazili s kočárkem... Přečíst si o tom můžete tady.