čtvrtek 11. února 2016

Nejsmutnější nádraží

Na podzim jsme vyjeli se ženou a kamarádkou a jejím Pepou na letní dovolenou. Letní, protože letní být měla, akorát nám vyšla až na začátek října. Ale počasí letní bylo, to zase jo. Vyrazili jsme na Broumovsko.

Jeden den jsme strávili mezi skalami Adršpachu, druhý den jsem prohlásil, že když už jsem takhle daleko v Sudetech, že chci vidět i něco víc než skály, a trhnul jsem se. Navštívil jsem Křinice, některé zdejší statky broumovského typu tvoří vesnickou památkovou rezervaci. Po návratu do Broumova jsem si ještě usmyslel, že musím vidět nádraží v Meziměstí. Znal jsem ho jen z fotek na wikipedii, takže jsem neváhal a sedl na první vlak.

Za půl hodinu už jsem stál na tom dlouhatánském krytém nástupišti přilepeném k ještě delší krásné budově. Od peronu odjela regionova z Broumova na Starkoč, za chvíli přijela od Starkoče druhá, chvíli se zdržela a odjela na Broumov. Takhle se to během dne opakuje každou hodinu. Jeden by řekl, to ani na některých nádražích už není.

Jenže je toto byl dost smutný pohled. Jedna z největších stanic, která si víceméně zachovala svoji historickou podobu (v budově je prý i divadelní sál!), a staví tu jen žlutozelené "přeskočkrtky". Třeba na trati z Lipové do Javorníka také nejsou nádraží v nejlepší kondici, ale tam to jsou malé stanice s jednou dvěma kolejemi a jako celek na člověka působí naprosto odlišně. No jen se na Meziměstí s jedinou regionovou a bez lidí podívejte...











Žádné komentáře:

Okomentovat