středa 30. listopadu 2016

Pod větrníky nad Šternberkem

29. 11. 2016 / mapa / Prozřetelně jsem si vzal na tento den dovolenou. O předcházejícím večeru se totiž punčovalo s kolegy z práce pro dobrou věc – a to by se člověk přetrhl. Takže detoxikační procházka přišla vhod. A tak jsem vyjel autobusem do Horní Loděnice nad Šternberkem, prošel se pod zdejšími větrnými elektrárnami do Těšíkova a pak zase alou domů. Sice od žaludku špatně, ale jinak krásně bylo...


neděle 27. listopadu 2016

Lulečský výstup za Martinem

26. 11. 2016 / mapa / Martinský výlet mi vyšel až na konec listopadu, ale to vůbec nevadilo. Důležité bylo především to, že si budu moci ze seznamu míst, kam se chci podívat, odškrtnout Luleč u Vyškova, nad níž se tyčí jako dominanta kraje dobře viditelná z vlaku i z dálnice, kostel sv. Martina. S Větrací skupinou jsme k němu vyrazili přímo z Vyškova, přes Drnovice s kdysi prvoligovým fotbalovým stadionem pod kostelem a rozhlednou na kopci Chocholík, ze které jsme viděli vlastně jen mlhu. Pak následovala dlouhá cesta lesem a na jejím konci martinský kostel a sestup do Lulče, kde jsme se v rekordním čase najedli a odjeli odtud domů. Více ve větracím reportu.

Drnovice

čtvrtek 24. listopadu 2016

Úsměv nad zlato

Je to tak půl roku, co jsem si stěžoval, že králík je vlastně docela hloupý mazlíček. Zvlášť náš Karel. Z neuzamčené klece se dostane v pohodě sám, všechno rozkouše či minimálně okouše, následně z toho má průjem, a když se mu něco nelíbí nebo se jen nudí, tak prostě dupe nebo s něčím rachotí. Že by se ale nechal chytit a pohladit a aspoň trochu působil i terapeuticky pro pánečky, kteří se vrátili z práce, to ne.

Tenkrát jsem prohlásil, že bych ho z fleku vyměnil za psa, který vás přivítá při návratu domů hned ve dveřích a ještě člověku pohlídá trochu toho pohybu. Ale zase mít většího psa v bytě v centru města? Po půlroce králíka stále máme, má svůj rajon na balkoně a je vděčný, když mu večer přijdu doplnit jídlo a podrbu ho za uchem.

Nějakou psychickou terapii, uklidnění od pracovních věcí, ale od něj dávno nečekám. To bohatě zvládá nejmladší člen naší rodiny Adámek, který se na tátu pravidelně usměje, i když přijdu sebevíc unavený z práce. A ten úsměv je mnohem víc, než co by mohl dát tucet zvířecích mazlíčků.

pondělí 7. listopadu 2016

Na Bílou horu Tatrou

5. 11. 2016 / mapa / Přes třicítku jsme se přehoupli i na dalších Větrání, tentokrát jsme měli namířeno do Kopřivnice a Štramberka. Protože trasa byla spíš z těch kratších, zavítali jsme v Kopřivnici do tatrováckého muzea a město jsme si pak prohlédli pěkně z výšky, když jsme stoupali na Bílou horu. Přes tu totiž vedla naše cesta do Štramberka. Tam jsme samozřejmě zdolali Trúbu a mrkli se i do slavné jeskyně Šipka. Podrobněji o tom píšu ve větracím reportu.