čtvrtek 22. prosince 2016

Wanastowi Vjecy - Alchymie

Wanastowi Vjecy mají po pěti letech venku novou desku, která dostala název Alchymie. Musím říct, že jsem mile překvapen. Na druhý pokus se Vjecem ve čtyřčlenné sestavě podařilo natočit slušnou desku. Sice jsem před pěti lety jako vzorný fanoušek s nadšením vítal album Letíme na Wenuši, avšak časem přišlo vystřízlivění a Wenuše mi vedle starších sourozenců připadá poměrně rozpačitá, byť se na ní nějaký ten zdařilý kousek najde. To na alchymistickou novinku se snažím od zveřejnění prvních ukázek dívat nezaujatým okem. Samozřejmě to nejde stoprocentně, ale troufám si říci, že toto album má mnohem delší trvanlivost, a přestože stále platí, že ty nejlepší věci Kodym napsal v 90. letech, Alchymie, některé nové písně si zaslouží místo ve zlatém fondu kapely. Největší překvapení posluchač najde v samém závěru desky - o song Julie se Kodym a spol. podělili s Čechomorem a Lenkou Dusilovou (ta zpívá vokály na většině alba) a je to vážně dobré spojení. Zálibu v historii Kodym promítl i do Čaroděje, další výrazné pecky alba, i když jsem zprvu váhal, jestli nejde o nějakou "špalkovinu" od Kabátu. Třetím klenotem je balada Moje lásko, právě ta mě nejvíce zaujala už z ukázek zveřejňovaných na facebookové stránce kapely. Za zmínku stojí i Lowím hada pilou, která mi každým dalším poslechem připomíná luciánskou kodymovinu Dobrá kočzka, která nemlsá. Reminiscence na debut Wanastowek pak nabízejí ne tolik zdařilé písně Popelka, hrající si se stylem rockabilly, a Wšechny holky, což je cover songu z debutu Varteckého Kurtizán z 25. avenue věnovaný Lemmymu. Mimochodem o holkách je většina alba (vyjma večírkového úvodu Karlovy Vary a "kradu, kradeš, kradem" punkárny Nade hradem pode hradem), tu se o nich zpívá uctivěji, tu jako o oběti až pubertální sexuální touhy, občas to mladické "zapálení pro věc" u čtyřicátníků ani moc nevěří. Ale víte co? Jako "nezaujatec" doporučím lidem kojeným moderně znějícími indie kytarovkami, aby Alchymii neposlouchali. Na druhou stranu jako člověk, který na Wanastowkách a Lucii vyrostl, jsem za tuto placku rád a její poslech vřele doporučím. Má svá slabá místa a nabízí některé styčné momenty s dřívějšími deskami, není to ale provar, ke kterému mohla cesta nastíněná Wenuší vést. A dost možná ji budu mít radši než v některých místech dost ukřičené Torpédo. Náboje na jeho sestřelení by byly. Teď jen aby pánové zapracovali na propagaci, ať se to dozví také ostatní...

Žádné komentáře:

Okomentovat