pondělí 29. května 2017

Pulčínské skály

27. 5. 2017 / mapa / Cílem dalšího z Větrání byly Pulčínské skály, pískovcové skalní útvary často zvané jako perla Valašska. Po nutné přestupové pauze ve Vsetíně jsme se nechali dovézt do Lidečka a odtud jsme už vyrazili pěkně po svých na čtrnáctikilometrovou trasu, která ale paradoxně končila v příští stanici, v Horní Lidči. Procházka to ale byla vydatná, lehké stoupání lesem vystřídal výstup na skály, kde se vyplatí koukat se pod nohy a pod ruce. Na druhou stranu ale pak za to stojí výhled z vrcholu skal. Po výstupu jsme to vzali do nedaleké osady Pulčín, kde jsme se sice zastavili v hospodě, třeba já se ale nějakého osvěžení vůbec nedočkal, obsluha byla celkem marná, a tak jsme se raději vydali dolů do Lidče, kde jsme se u nádraží osvěžili na zahrádce... Více ve větracím reportu.


úterý 23. května 2017

Tlumačov - Kvasice - Otrokovice

21. 5. 2017 / mapa / Krátký výlet o samotě na kraj Chřibů, po náročném pracovním týdnu bylo prostě třeba trochu provětrat hlavu. A tak jsem si vyjel osobákem do Tlumačova, odtud pak už po svých do Kvasic, kde jsem očíhl zdejší zajímavosti, a pak pokračoval přes kopec do Otrokovic, kus z nich jsem po cestě k nádraží také prozkoumal. Jestli mě ale něco fakt zaujalo, tak to byl pěkný mariánský kostel a poškozená křížová cesta v Kvasicích. A pak také výhled na Kroměříž z kopce, kam mě křížová cesta dovedla.


pátek 12. května 2017

Vidnavský vandr

10. 5. 2017 / mapa / Na sportovní den naší univerzity jsem si vymyslel výlet až na daleký sever, do Vidnavy, brzké vstávání included. I tak se nás ráno sešlo deset. Vidnava, která je sice zapomenutá, ale opravdu hezká, byla jen začátek naší trasy, z ní jsme totiž vyšli směr Venušiny misky, pověstmi opředené skalní útvary ve zdejších lesích a jako bonus jsme ještě vystoupali na Boží horu nad Žulovou, kam jsem už dřív vedl neplánovaný předvánoční špacír. Cesta byla fajn, lesy hluboké, voňavé po medvědím česneku, ale když proti nám u jednoho statku vystartoval rozzuřený pes a páníček nikde, to zas tak super nebylo. Nic se nám ale nestalo. To až v žulovské hospodě u nádraží jsme se přiotrávili místní cigaretovou atmosférou... Větrací report je k přečtení zde.


úterý 9. května 2017

Z Olomouce na Kopeček

8. 5. 2017 / mapa / Se ženou a prckem jsme využili pěkného svátečního dne a šli se trochu projít. Z Olomouce jsme se s kočárem vydali proti proudu Bystřice do Velké Bystřice a odtud pak různými cestičkami lesem na Svatý Kopeček. A že to občas byla dřina, třeba když jsme jeli jen po dvou kolech po suchém břehu jinak rozblácené cesty anebo když jsem tlačil kočár do prudkého svahu u Lošova, to Radka musela Adámka z kočáru evakuovat – a i tak jsem měl co dělat... Ale na Kopeček jsme dorazili všichni ve zdraví a pak zase sedli na autobus a sjeli dolů do města. Mimochodem když jsme se v Bystrovanech stavili na pivo na osvěžení, měli jsme co dělat, abychom zlatavý mok před prckem ubránili...


Moravská Sahara

6. 5. 2017 / mapa / Z náhorní plošiny Nízkého Jeseníku jsme se s dalším Větráním přesunuli do písčité nížiny u Bzence, Moravské Sahary. Pravda, sliboval jsem účastníkům poušť, ta se kvůli zalesnění oblasti úplně nekoná, ale písku jsme si nakonec užili až až. Z Bzence jsme pak vystoupali na kopec s rekonstruovanou kaplí sv. Floriána, která byla zničena na konci druhé světové války, a mezi vinicemi jsme pak přešli na vlak do Moravského Písku. Více ve větracím reportu.


čtvrtek 4. května 2017

Dubnový účet - 136/1000

Popravdě si říkám, jestli náhodou není čas na přehodnocení některých věcí. Třeba tisícovkové výzvy. Anebo vztahu k práci. Je to dilema. Když má člověk rodinu, nekope jen za sebe, musí brát ohledy, aby bylo co jíst, aby měl prcek do čeho kadit a tak. Na druhou stranu snažit se starat o PR školy, která se snaží narvat maximum akcí do několika týdnů semestru, znamená (ne)dobrovolně se vzdát hromady volného času nad rámec pracovní doby, jezdit domů několikrát týdně pozdě v noci a hned ráno zase zpět do kanclu... Konkrétně v dubnu jsem odhadem strávil psaním, focením nebo konzultacemi nad češtinou i organizací akcí pět pracovních týdnů. S tím, že do toho nepočítám tři výlety Větrání. S tím, že byly Velikonoce. A květen začal v podobném duchu - z prodlouženého víkendu jsem urval nějakých deset hodin, abych všechno stihl do termínů. Deset hodin, které jsem třeba mohl věnovat lovení kilometrů... Každopádně za duben přírůstek 43 km, za všechny mohou Větrání - na Slunečnou, na Bukovku a z Města Libavé. Nic víc jsem prostě nestihl, kromě cest na autobus...