úterý 24. července 2018

Kolem Baldského vrchu

21. 7. 2018 / mapa / Vždycky mě potěší, když na větrací výlety na Hřebečsko nejedu sám, protože si uvědomuji, že jednak cesty do mého rodného kraje patří k těm časově, dopravně a finančně náročnějším (přestože to vlastně zas tak daleko není, ale když musíte třeba čekat 40 minut na přípoj v České Třebové...) a pak také nejde často o tak zajímavé lokality, jaké nabízí třeba Valašsko nebo Jeseníky. Třetí letošní hřebečský výlet (v zimě jsme byli na Hřebečských důlních stezkách a hledali jsme jaro u Litomyšle) ale opět ukázal, že zájem je, na trasu z Květné do Poličky přes zaniklé lesní lázně Balda, ze kterých zůstal jen pramen a kaple, se mnou vyrazilo krásných dvacet turistů. A to měla trasa 19 km a ještě jsme ji přímo v terénu natáhli... O výletu je více k přečtení na Moravském turistovi anebo také na webu o Hřebečsku.


středa 18. července 2018

Moravské Švýcarsko

15. 7. 2018 / mapa / Mákli jsme si, ale za to brzké vstávání a dlouhou cestu vlakem to stálo. S Větráním jsme vyrazili k údolí Svitavy, kterým vede trať z České Třebové do Brna, naplánoval jsem tu kolečko, které sice bylo nahoru dolů, ale zajímavostí bylo po trase až až: klášter ve Vranově, Nový hrad u Adamova a pak především gotický kostelík sv. Kateřiny. A na závěr jsme si mohli ještě prohlédnout Světelský oltář v adamovském kostele sv. Barbory, no srdce mi plesalo z toho všeho. Ne už tak ale ze suchých lesů, kterými jsme procházeli, anebo z té odporné zlaté novostavby přímo naproti onomu kostelíku. Prý nějaký Francouz, já to tipoval na Rusa... Na Moravském turistovi si o tomto výletu můžete přečíst více.


úterý 17. července 2018

Sloupsko-šošůvské kolečko

9. 7. 2018 / mapa / Po návratu z chalupy jsme si dopřáli ještě jeden malý výlet, tak akorát na odpoledne. Už od cesty do jižních Čech jsem měl v hlavě obrázek moderního kostelíků nad Šošůvkou v Moravském krasu, z druhé strany kopce pak silnice vede kolem mohutných portálů Sloupsko-šošůvských jeskyní - řekli jsme si tenkrát, že se sem v létě pojedeme podívat. A tak jsme učinili. Když jsem kolečko se startem a cílem na parkovišti u vchodu do jeskyní plánoval, moc jsem nekoukal na vrstevnice, takže jsem se v táhlém stoupání do Šošůvky při tlačení kočáru s Adámkem zpotil od hlavy až k patě. Ale brzy jsme byli u onoho kostelíku sv. Václava a Anežky, mimochodem moc pěkné stavby, takže ta námaha za to stála. Po silnici jsme pak sešli k lesu, který ukrývá Pustý žleb. Tady jsme zase trochu bojovali s kočárkem přes kořeny a kameny, ale bez škod na vozítku i životech jsme dosáhli silnice ve žlebu. Po ní jsme si to namířili zpět do Sloupu, doprovázeni snad stovkami motýlů perleťovců, a nakoukli jsme mimo jiné do jeskyně U Žida. Samotné Sloupsko-šošůvské jeskyně jsme si ale nechali na jindy, až prcek bude větší.


pondělí 16. července 2018

Doubravský dvůr & Bouzov & Přes Průchodnici

3., 6. a 7. 7. 2018 / Během červencového dovolenkového týdne jsme sice s rodinou trávili většinu času na chalupě anebo jí na dohled, ale došlo i na nějaké ty výlety. Stejně jako vloni jsme zavítali na kraví farmu Doubravský dvůr u Červenky, kde jsme nakoupili místní dobroty, prošli se mezi kravami a telaty a nakonec proseděli kus odpoledne u zdejšího rybníčku. Mimochodem něco o farmě si můžete přečíst na novém blogu mé ženy Bezový keř.

sobota 14. července 2018

Za výhledem od Měníku

4. 7. 2018 / mapa / Při cestě z Litovle do Mohelnice po staré silnici se v serpentinách nad Měníkem otevírá parádní rozhled na Mohelnicko a také si nelze nevšimnout kapličky mezi poli. Dlouho předlouho už jsem se tu chtěl zastavit a pokochat se, ale třeba Větrání, které tudy kdysi mělo vést, překazilo moje bolavé koleno a následně ještě děsivé vedro, takže jsme vrch Třesín obešli a skončili v Mladečských jeskyních. Nyní jsem ale byl zrovna v Litovli s tím, že se půjdu někam projít za město, a když jsem zjistil, že za pár minut jede autobus přes Bílou Lhotu, odkud je to na Měník jen kousíček, neváhal jsem. Arboretum ve Lhotě jsem vynechal, jen jsem tu omrkl zdejší zámeček, sídlo obecního úřadu, dost poničené stavebními úpravami z nedávné doby, a vydal se k oné zmiňované kapličce, zasvěcené Cyrilovi a Metodějovi. Ten výhled od ní je vážně luxusní, no kochal jsem se pěknou chvíli. Pak se přesunul busem do vedlejší dědiny (bylo horko, no, původně jsem to chtěl vzít na chalupu už z Měníka) a odtud přes Chudobín pěkně po svých ve stínu lesa zpět na chalupu.


středa 11. července 2018

Přes Rampach

2. 7. 2018 / mapa / Dodělal jsem pracovní věci a konečně mohl vyrazit na chalupu za zbytkem rodiny. Chalupa je kousek od Litovle, na dohled vrchu Rampach, kde jsme se v květnu větrali, ale tehdy jsme šli víceméně jen kolem něj. Když jsem ale nyní viděl, že od nás jede k Rampachu, do Loučky, autobus, hned jsem na mapě začal studovat lesňačky a polňačky vedoucí přes vrchol Rampachu k chalupě. A tak jsem letos podruhé zavítal ke studánce Svatá voda u Choliny, u ní jsem se pak rozloučil s turistickou značkou a doprovázen motýly se vydal na vrchol Rampachu. Nebyl to žádný náročný výstup, naopak příjemná procházka s pěknými výhledy a navíc jsem v obilí poprvé v životě viděl na vlastní oči ve volné přírodě lišku... Btw. více fotek jsem si nechal pro Moravského turistu...


úterý 10. července 2018

Krajinou povodní

1. 7. 2018 / mapa / Po výšlapu na Velký Javorník mi začala dovolená, ještě však bylo potřeba dokončit některé věci do práce, takže jsem za rodinkou na chalupu odjel až později. Protože jsem ale čekal na zbývající podklady, dovolil jsem si toto čekání ukrátit menší procházkou – a zároveň jsem si tak ověřil, že po Javorníku můžu chodit, nohy mě totiž bolely jako čert. Váhal jsem, kam bych tak vyjel, nakonec jsem si vybral cca osmikilometrovou trasu mezi Jeseníkem a Suchdolem nad Odrou, nic náročného, právě naopak, lážo plážo rovinou Poodří. Jak nejsem moc kamarád s auty (a to brzy končím autoškolu!), tak jsem na chvíli v Jeseníku zalitoval řidiče, kteří trčeli u přejezdu, závory ne a ne nahoru a vlaky svištěly sem a tam. S foťákem jsem ale nepřijel kvůli přejezdu, zamířil jsem si to ke kostelu a následně ke zdejšímu zámečku a pak už po naučné stezce Krajinou povodní. Žádná povodeň mě nesmetla, naopak to byla pohodová procházka po loukách na březích meandrující Odry, těch motýlů a kobylek všude...


pondělí 2. července 2018

Červnové plnění – 506/1000

Červen byl především o třech Větráních, o moc více než jejich trasy jsem toho z nejrůznějších důvodů našlapat nestihl. Pozitivní ale je, že jsem se přehoupl přes 500 km, takže pohoda jazz, vždyť zbývá ještě polovina roku a jen v červenci je na obzoru pár dní dovolené a dva výlety Větrání... A ještě přemýšlím o nějakých rychlovkách ve všední dny po práci, ale zatím to jsou jen myšlenky, k naplnění ještě daleko... Tak uvidíme.

Javornická horečka

30. 6. 2018 / mapa / Po dvou týdnech, kdy jsem víceméně seděl jen v kanceláři nebo doma a jediný výjezd byl služebně do Brna na České akademické hry, se přiblížilo další Větrání a rozhodně ne v nížině, takže jsem měl docela obavu, jestli to nebude z mé strany plicní a kolenní provar. Jak se ale ukázalo, stoupání na Velký Javorník nebylo v reálu vůbec tak hrozné, jak se podle mapy zdálo. Zabrat dal hlavně studený a silný vítr, který dul, zrovna když jsme vystoupali na tamní rozhlednu, a pak následné prudké klesání k Frenštátu. Kolena mě sice bolí ještě dneska, ale stálo to za to. Více prozrazuje větrací report.