pondělí 16. července 2018

Doubravský dvůr & Bouzov & Přes Průchodnici

3., 6. a 7. 7. 2018 / Během červencového dovolenkového týdne jsme sice s rodinou trávili většinu času na chalupě anebo jí na dohled, ale došlo i na nějaké ty výlety. Stejně jako vloni jsme zavítali na kraví farmu Doubravský dvůr u Červenky, kde jsme nakoupili místní dobroty, prošli se mezi kravami a telaty a nakonec proseděli kus odpoledne u zdejšího rybníčku. Mimochodem něco o farmě si můžete přečíst na novém blogu mé ženy Bezový keř.



Z chalupy to není daleko ani na Bouzov, a tak jsme vyrazili i na tento oblíbený pohádkový hrad, i když jsme úplně netušili, jak Adámek zvládne jeho prohlídku; jeli jsme s ním takto poprvé. A víte co? Zvládl to na výbornou. Hrad i nadále stojí, a kdyby už Adámek uměl psát, určitě by doporučil dětskou trasu s Ohnivcem všem dětem. A já bych přidal, že to bude bavit i dospělé, které jinak historie a procházení místností s detaily z toho a toho století moc neberou. Adámek na závěr prohlídky dostal od Ohnivce rytířský glejt a při cestě k autu mu babička koupila dřevěný meč, takže odcházel jako rytíř. A pozor, opravdu odcházel, protože se na začátku prázdnin rozchodil a kus bouzovského parku prošel pěkně po svých.



Ve třech, tedy jen já, žena a prcek, jsme pak den před odjezdem vyrazili na krátký odpolední výšlap v okolí Hvozdu - viz mapa. Hlavním cílem byla průchozí jeskyně Průchodnice u Ludmírova, také jsme ale chtěli očíhnout jeden mlýn mezi zdejšími kopci. Auto jsme zaparkovali ve Vojtěchově, nejprve jsme minulý mlýn, který nedávno koupil náš kamarád s manželkou, a za chvíli už jsme jej porovnávali s opraveným mlýnem u křižovatky pod Horkou... Vlastně se srovnávat dost dobře nedají, ale naši známí budou muset zapracovat, aby jejich mlýn (ale se zachovalou mlýnicí!) měl trochu přívětivější podobu i zvenčí, a ne tu šedivou omítku z dob nedávno minulých... Po červené značce jsme pak začali stoupat k Průchodnici. Před dvěma lety jsme tu byli s Větráním, ale to jsme šli z druhé strany, kde je přístup skoro bez převýšení, za to nyní jsem se při tlačení kočáru do svahu, přes kořeny a kameny dost zapotil. Ale vytlačil a jeskyni projel. Adámek si tu vybral občerstvovací pauzu a pak jsme pokračovali, už po silnici, přes křižovatku Na Srdéčku k Hvozdu a zpět k autu do Vojtěchova. Příjemná procházka, i když teda ráno, když ještě nebylo takové vedro, by se šlo o něco lépe...





Žádné komentáře:

Okomentovat